Perské války
O Perských válkách bys měl vědět hned několik věcí:
1. V čele státu stáli dva dědiční králové z dynastií Ágidovců a Eurypóntovců. Kompetence králů byly převážně náboženského, soudního a vojenského rázu. Králové působili jako nejvyšší kněží. Nejširší mocí disponovali králové v oblasti vojenství, ovšem jejich výsady byly pozvolna omezovány, pročež ztratili právo vyhlašovat války. Během tažení sloužili králové jako velitelé vojska.
2. ro Spartu je typická a pověstná vojenská výchova. Každý jedinec byl už od svého útlého věku podrobován přísné sparťanské vojenské výchově. Jejím cílem bylo zajistit obci poslušného, ukázněného, strasti snášejícího a především bezpodmínečně loajálního válečníka. Tento proces začínal již krátce po narození dítěte, jeho otec odnášel ke starším kmene, kteří posuzovali, zda je nemluvně dostatečně silné a dobře rostlé. Pokud bylo dítě dostatečně silné, byl mu přidělen jeden z devíti tisíc přídělů půdy, pokud ne, vrhali jej z propasti.
Chlapci byli ponecháváni ve svých rodinách do věku sedmi let, kdy z nich byli odvedeni, načež započala jejich společná vojenská výchova, při níž trávili až do třicátého roku života všechen čas spolu.
Náplní jejich činnosti byl hod diskem a kopím, poslušnost, cvičení v běhu a zápase, výuka hudbě. Cvičení prováděli chlapci obvykle nazí, bosí a špinaví bez ohledu na stávající roční období. Přitom byli nuceni vystačit se skromným množstvím potravy a byli nabádáni, aby si jídlo opatřovali krádežemi. Jestliže však při nich byli chyceni, byli trestáni bitím, případně jim byla odpírána strava. Stejné tresty následovaly i při jakémkoli porušení disciplíny.
3. Hlavním úkolem spartských žen bylo rodit zdravé a silné děti.
4. V 5. století př. Kr. se Řecko stalo silným soupeřem Perské říše .
5. Na konci 6. století př. Kr. dobyli Peršané řecká města v Malé Asii.
6. Na počátku řecko-perských válek byli pro řeckou armádu typičtí těžkooděnci. Podívej se na následující video zobrazující pozemní bitvu, která proběhla 13.9.490 př.n.l. Marathón. V této bitvě Peršané prohráli.
7. Bitva u Thermopyl se odehrála v roce 480 př.Kr. a vyhráli v ní Peršané.
Po této bitvě následoval útok Peršanů na Athény => námořní bitva u Salamíny - porážka Persie.
Další, co tě bude jistě zajímat je dobytí Tróje
Trojští princové Paris a Hektor jsou na mírovém jednání u spartského krále Menelaa, kde se ale Paris zamiluje do Menelaovy ženy- krásné Heleny a ona se zamiluje do něj a Paris ji unese. Když se to na zpáteční cestě do Tróje dozvídá Hektor, chce ji vrátit, ale poté, co mu Parid řekne, že bude o Helenu bojovat klidně proti celé Spartě, rozmyslí si to. Zatímco Trója v čele se starým a moudrým králem Priamem oslavuje příjezd krásné Heleny a její svatbu s Paridem, Menelaos se vydá za svým bratrem, slavným vojevůdcem Agamemnonem a žádá ho o pomoc. Mykénský král Agamemnon, který touží po ovládnutí velké Tróje, rád vezme bratrovu manželku jako záminku k válce a shromáždí veliké vojsko a i když nerad, povolá i neporazitelného válečníka Achillea, který ale krále nectí a dělá si co chce. Ani Achilles není nadšený, ale jeho přítel, lstivý ithacký král Odysseus ho přemluví a tak jede Achilles se svými lidmi a svým bratrancem Patroklem taky.
Hned po příjezdu k trojským břehům dobyje Achiles sám celé pobřeží a pobije se svými lidmi všechny muže, kromě Hektora, kterého nechá zatím Achilles odejít, protože si ho jako nejudatnějšího Trojana váží. V chrámu pak najdou jeho lidé kněžku Apollona a Hectorovu a Paridovu příbuznou- Bríseovnu a zamiluje se do ní a nijak ji neublíží. Když mu ji ale vezme Agamemnon, jen její slova ho přemluví, aby krále nezabil, ale odmítne i se svými lidmi bojovat a když potom dá král dívku svým mužům, odvede ji k sobě.
V Troji se zatím Paris rozhodne zápasit s Menelaem o Helenu a ukončit tak spor. Souboj se uskuteční a Paris i přes snahu prohraje. Když ho ale chce Menelaos zabít, odplazí se zraněný k Hektorovým nohám a jeho bratr ho nemůže nechat jen tak zabít a řekne to Menelaovi, ten chce ale přesto prince usmrtit a Hektor ho probodne. Agamemnon to využije jako další záminku k vedení války a propukne bitva. Hektor pošle Parida do města a sám jde bojovat. Řekové jsou z hradeb ostřelováni a i přes svou převahu prohrávají a Odysseus donutí Agamemnona stáhnout se.
Trojané se potom, povzbuzeni vítězstvím, rozhodnou tábor Agamemnona přepadnout. Hektorovi se to nelíbí, protože se obává, že tak rozhádané Řeky sjednotí, přesto se ale útok uskuteční a Hektor Trojany vede. Stane se to, co předvídal- Řekové se všichni až na Achilla sjednotí. Achillův mladý bratranec Patrokles se rozhodne, že tam zavede alespoň jeho muže a aby vojáky povzbudil, vezme si zbroj neporazitelného válečníka. Vše se mu zdaří, Hektor, který si myslí, že je to Achilles, ho ale zabije a když mu sundá přilbu, zhrozí se. Pak dojedná s Odysseem, že dnes bitvu ukončí.
Když se Achilles dozví o smrti bratrance, je rozrušený a i přes prosby milované Bríseovny vyzve Hektora na souboj a Hektor ho přijme i když tuší, že nemůže zvítězit a prosí proto Achilla, aby vítěz dovolil poraženému pohřeb a nezneuctil ho, Achilles však odmítne. Po dlouhém boji, i když válčí čestně a statečně, je Hektor poražen a Achiles si pak jeho mrtvé tělo přiváže za povoz a vláčí jeho mrtvé tělo okolo trojských hradeb před zraky Hektorových nejbližších a pak se i s mrtvým princem vrací do tábora Řeků. V noci se k němu do stanu dostane stařec a Achilles se dozví, že je to Hektorův otec - král Priamos. Král Achilla moudrými slovy přesvědčí, aby mu Hektora vydal a Achilles, nešťastný z toho, co udělal, mu slíbí, že po dobu pohřebních obřadů nenapadne nikdo Tróju a pak Priamovi řekne, že je mnohem lepší král než Agamemnon. Zasáhne ho ale, že se Bríseovna rozhodne odjet s králem.
Zatímco se v Tróji koná velkolepý pohřeb udatného prince, Agamemnon je rozhněván, že Achilles uzavírá dohody, které má on dodržovat, slovo ale porušit nechce. V době čekání se ale podaří chytrému Odysseovi vymyslet lest a uskutečnit ji.
Když po pohřebních obřadech přijdou Trojané na pobřeží, naleznou mrtvá těla Řeků s různými skvrnami na kůži a poznají, že jde o mor. U moře stojí velkolepý dřevěný kůň, očividně dar bohu moří Poseidonovi. Trojanům je jasné, že válka skončila a i přes varování Parida vtáhnou koně se slávou do města a slaví. Uprostřed tiché noci ale začnou z koně vylézat řečtí bojovníci, kteří se tam skryli a otevřou svým spolubojovníkům bránu. Trója, i když se zdálo, že její brány jsou nedobytné, padla. Uprostřed zmatku a plamenů ohně hledá Achilles milovanou Bríseovnu, Agamemnon na ní ale narazí první poté, co zabije stařičkého krále Priama a chce z ní udělat otrokyni. Nešťastná dívka ho probodne nožem a když ji chtějí vojáci zabít, Achilles ji ochrání.
Zatím odvede Hektorova manželka mnoho lidí včetně Heleny z Tróje tajným vchodem, který ji její muž před svou smrtí ukázal. Parid se ale rozhodne, že odvede ještě Bríseovnu a dá meč, který je symbolem Tróji a který dostal od otce, mladíkovi jménem Aaneas. Potom, když najde svou příbuznou u nepřátelského vojáka, vezme luk a střelí neporazitelného Achilla do paty a zasáhne ho i dalšími ranami. Achiles umírá u nešťastné Bríseovny, Paris mu ale před jeho smrtí řekne, že se jeho láska dostane z hořící Tróji tajným vchodem a bude žít.
Druhý den se koná pohřeb neporazitelného Achilla, u kterého je přítomen i chytrý Odysseus. Přeje si, aby až se o něm bude vyprávět, aby se vzpomínalo i na udatného Achilla a odvážného Hektora.
O Perskývh válkách se toho můžeš dozvědět více také na následujících odkazech:
Odkaz 1 - Bitva u Thermopyl - Útok perských jednotek (úryvek z filmu 300 Bitva u Thermopil)
Odkaz 2 - Bitva u Thermopyl 1. část
Odkaz 3 - Bitva u Thermopyl 2. část