Vznik řeckých mětských států, velká řecká kolonizace
V archaickém období byl dokončen rozpad rodové společnosti, v 8. století před Kristem zaniká království a vládne aristokracie. Počátkem tohoto období vznikl typ státu zvaný polis. Byl to městský stát, na jehož správě se podíleli plnoprávní občané. Ti pocházeli z řad svobodných občanů, mezi které patřili řemeslníci, obchodníci a zemědělci. Kromě svobodného obyvatelstva žili v polis také nesvobodní otroci (buď pro dluhy = dlužní otroctví; nebo ze zajatců). V roce 776 před Kristem jsou poprvé pořádány olympijské hry, tenkrát ještě jako jednodenní festival atletiky a zápasnictví. (Rozšířeny a prodlouženy byly přibližně o 300 let později.)
V 7. století před Kristem dochází k rozvoji hospodářství v polis, naturální směna se mění v peněžní a začínají se užívat mince.
Důvodů, proč zakládat nové osady (velká řecká kolonizace) bylo hned několik
hospodářské (nedostatek zemědělské půdy; přelidněnost)
- hledání odbytišť (trh)
- ekonomické důvody (nedostatek nerostných zásob)
- idea „jít za lepším“
- náboženské a politické rozpory v obcích
Kolonizace měla význam pro kulturu, znamenala rozvoj dálkového obchodu, usnadnění kontaktu s Předním východem, avšak nevyřešila sociální problémy řeckých měst. Rolníci se dále zadlužovali a byli zotročováni. To způsobilo silné sociální napětí. Svobodní rolníci, řemeslníci a obchodníci, ti všichni stáli proti bohaté aristokracii. Proti moci aristokracie v soudnictví proto sepsali zákony. Aristokracie, jakkoliv byla bohatá a mocná, tak nezabránila vrstvám rolníků, řemeslníků a obchodníků v požadování určitého podílu na politické moci. Sociální rozdíly byly nejhlubší hlavně ve městech zúčastněných v kolonizaci. Boj o politickou moc vyvrcholil ve druhé polovině 7. století před Kristem. V sociálních střetech se do čela měst stavěli tzv. „samovládci“ (tyranové), kteří se opírali o lid a o svou ozbrojenou moc.
Pokud toho budeš chtít vědět více o Velké řecké kolonizaci, podívej se na následující odkazy: