Sběr podkladů s terénu (vedoucí pracovníci škol, zřizovatelé), překážky plnění inkluzivních opatření, potřeby škol v této oblasti

Klíčová aktivita KA04 zprostředkovává propojení teorie a praxe v rámci problematiky inkluze v českém prostředí. Je primárně zacílena na reflexi bariér a překážek inkluze vedoucími pracovníky regionálních škol (ředitelé, zástupci ředitelů) všech vzdělávacích úrovní a současně na reflexi této problematiky z pohledu jejich zřizovatelů (obce, kraje).
Aktivita pracuje se snahou pokrýt všech 14 krajů ČR dotazníkovým šetřením, v rámci něhož garantuje 100% anonymitu respondentů tak, aby bylo možné přistupovat k jejich výpovědím jako k pravdivým výrokům (nikoli jako k otřepaným klišé: řekneme jim to, co chtějí slyšet). Tato aktivita má výzkumné ambice s cílem poskytnout nejen zúčastněným respondentům, ale i všem ředitelům a zřizovatelům regionálních škol zpětnou vazbu v podobě odborných publikací shrnujících výsledky terénních šetření.

Klíčová aktivita KA04 je postavena na předpokladu, že inkluze prospívá rozvoji potencionalit většinové populace žáků stejně tak jako žáků se specifickými potřebami, jestliže

  1. škola má objektivní předpoklady (finanční, materiální, personální) k inkluzi (MŮŽE) a subjektivně vykazuje snahu (CHCE),
  2. žák se specifickými potřebami je objektivně disponován k inkluzi (MŮŽE) a on i jeho rodina vykazují snahu při inkluzi (CHTĚJÍ).

Rozhodující část aktivity bude realizována sběrem dat v terénu (přes webové rozhraní) od oslovených respondentů (vedoucích pracovníků škol, zřizovatelů škol), a to formou kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Za tímto účelem budou využity již vytvořené registry škol (např. registr AAŠ, mapa aktivních škol apod.), osloveny krajské úřady a obce s žádostí o využití rejstříku škol jimi zřizovaných, bude vytvořena databáze regionálních škol, které budou osloveny s žádostí o spolupráci. Kvantitativní výzkum proběhne pomocí dotazníkových šetření, kterými budou získána hromadná data ke statistickému vyhodnocení. Kvalitativní výzkum bude sledovat zejména příklady dobré praxe a formou kazuistik bude ilustrovat specifické příklady přístupů a strategií škol. V tomto kontextu budou využity validní empirické nástroje, které otestují otevřenost škol vůči inkluzivnímu vzdělávání z hlediska objektivních i subjektivních faktorů, zmapují proinkluzivní projevy škol na všech úrovních vzdělávání a zjištěné skutečnosti statisticky vyhodnotí.
Primárně budou zjišťovány překážky plnění inkluzivních opatření a potřeby škol v této oblasti. Cílem je rozklíčovat pozici ředitelů regionálních škol, identifikovat jejich limity a vyhodnotit je pomocí kategorizace z hlediska objektivity a subjektivity. Souběžně proběhne kategorizace předpokladů změn v přístupu k inkluzi, tj. „co by se muselo změnit, aby …“. Obdobně budou analyzovány nástroje a pozice zřizovatelů regionálních škol.

Sekundárně bude sledován vliv rodinného prostředí žáků a jejich míra zapojení do vyučování a učení dle dostupných metodik, např. PISA. Tyto údaje budou využity při analýze cílení a efektivnosti vzdělávacích modulů a forem vzdělávání, příp. designu procesu zpětného vyhodnocení jejich efektivity. Získané údaje budou zařazeny do modelu pedagogického výkonu proinkluzivních škol v závislosti na jejich specifických charakteristikách.

Cíle aktivity

Cílem aktivity je v co nejširším záběru (14 krajů ČR, preprimární, primární, nižší sekundární, vyšší sekundární úroveň vzdělávání) získat validní data od  vedoucích pracovníků regionálních škol a jejich zřizovatelů, otestovat je pomocí statistických nástrojů s vysokou reliabilitou a publikovat výstupy, které by měly reprezentativní charakter. Uvedené výzkumné cíle jsou úzce provázány s cíli praktickými: poskytnout ředitelům škol, jejich zřizovatelům, ale rovněž řídícímu orgánu, průkazný materiál o faktickém stavu inkluze v ČR, o jeho překážkách, limitách a předpokladech jejího naplnění na vyšší úrovni. Cílem je rovněž přispět k všeobecné rozpravě o podmínkách, zásadách a pravidlech, které činí z verbalizovaných požadavků kladených na školy v kontextu inkluze reálně splnitelné úkoly kooperujících aktérů: školy – rodiny – politiků.

Předpokládané výstupy aktivity

 

Hlavním výstupem aktivity bude metodika umožňující standardizovaný přístup k posuzování inkluze škol a dvě odborné publikace, reflektující soudobý stav škol v akcentu

 

  1. vnitřních, vnějších, subjektivních i objektivních překážek reflektovaných vedoucími pracovníky škol a jejich zřizovateli a učiteli z hlediska připravenosti škol k inkluzi. Rozhodující důraz je položen na relaci „mohu“ versus „chci“ z pozice vzdělavatelů na všech vzdělávacích úrovních regionálního školství. Jednofaktorová analýza je doplněna i o pozici žáka, respektive jeho rodiny, kde je klíčový důraz položen na míru chtění a touhy žáka po vzdělání, neboť možnosti žáků se specifickými vzdělávacími potřebami jsou v nějakém ohledu oslabeny;
  2. rovných příležitostí, kde budou vymezeny základní potřeby škol a školských zařízení pro rozvoj využívání potencionalit všech žáků. Příkladem může být postup měst Sokolov či Krnova. Tyto potřeby a překážky budou v publikaci explicitně popsány, včetně doporučených opatření, která mohou pomoci k rozvoji rovných příležitostí i na ostatních školách ve všech regionech. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami rovněž často nemají pozitivní přístup ke škole a pocit sounáležitosti s její komunitou, což oslabuje i jejich vzdělávací zainteresovanost. Projekt předpokládá pomocí pilotních behaviorálních programů otestovat míru jejich vytrvalosti, snahy a motivace.
Zpět